Podle Juliánského kalendáře slaví pravoslavná církev devatenáctého ledna svátek Bohozjevení. Na památku událostí, kdy v dávných časech přichází Ježíš Kristus za Janem Křtitelem, aby se nechal od něj v řece Jordán pokřtít. Svátek je tradičně spojen se svěcením vody, kdy se z vody obyčejné stává voda zázračná, s ochraňujícími a léčivými vlastnostmi.
Крещение Господне v roce 2020 jsem měl možnost zažít v Tiraspolu, hlavním městě Podněsterské moldavské republiky. Zástupy mužů i žen, rodičů s dětmi, omladiny i lidí v požehnaném věku se už od večera osmnáctého dlouho do noci devatenáctého ledna rituálně nořili do chladných vod Dněstru. Duchovní po ranních bohoslužbách dorazili v poledne k řece k jejímu každoročnímu posvěcení. Venku bylo lehce pod nulou, s šedivým nebem bez mráčku. Vojáci ve várnicích vařili čaj, který následně podávali všem potřebným prochladlým, v zamlžených stanech určených k převlékání hicovala kamna a venku se kouřilo ze sudů se zapálenými ohni, u kterých se ohříval každý, komu zrovna byla zima. Ve veliké kádi s teplou vodou na břehu řeky se cákaly děti. Jediné, co po dlouhých letech scházelo, podobně jako u nás, byl sníh. A jak lakonicky poznamenal jeden z místních otužilců: “Není sníh v Moskvě, není ani tady”.